Zpět

Rod Větrovců

Větrovec je mým rodným příjmením, tedy příjmením mého otce. Pro tuto větev nemám tolik informací jako pro jiné větve, ale i přesto se pokusím shrnout, co zatím vím.

Díky panu Kouteckému jsem získala informace z knihy rodů pro Velkou Bukovou - tato kniha rodů je součástí farního archivu fary Městečko u Křivoklátu. Není tu jen Velká Buková, ale též Pustověty nebo Kalubice. Tyto mi doplnily informace získané v dřívější době - a brzy bude pokračování.
Informace z knihy rodů pro Velkou Bukovou můžete najít na samostatné stránce, která je tomuto tématu věnována.

Nejstarším známým předkem z této větve je Václav Větrovec, který se narodil někdy kolem poloviny 18. století pravděpodobně v Otročíně (dnes Otročiněves, okres Beroun - název Otročín fungoval až do roku 1929). Před rokem 1780 se asi v Otročíně oženil s Kateřinou Pařízkovou také z Otročína. Ta se narodila cca. v roce 1754, jak vyplývá z matričního zápisu o jejím úmrtí ze dne 12. září 1805, kde je uveden věk 51 let. Kateřina bývá uvedena v dalších záznamech jako Vlasáková - které z příjmení je to správné, zatím netuším. Snad se to dozvím v budoucnu, až budu mít možnost opět zapátrat v matrikách.

Roku 1780 se jim narodilo první doložené dítě, dcera Ludmila, která se 5.11.1803 vdala za Josefa Dvořáka. Přibližné datum jejího narození znám ze zápisu o sňatku a právě také z knihy rodů. Narodilo se jim celkem 7 dětí, ale jen tři z nich se dožily dospělosti - třetí dcera Anna (17.10.1810-4.12.1885), jako šestá narozená Barbora (*14.10.1819, datum úmrtí neznámé) a poslední dítě, syn František (* 29.3.1823, datum úmrtí neznámé). František se roku 1848 oženil s Eleonorou Viktorovou z Branova, se kterou měl 4 potomky, ale to již patří jinam.

25. července 1784 se Václavovi a Kateřině narodila dvojčata Josef a Anna. Josef byl pravděpodobně nejstarším synem, možná jediným, protože se po smrti svého otce stal hospodářem. Jeho sestra se stala takříkajíc černou ovcí rodiny – narodily se jí dvě nemanželské děti, syn Václav (29. října 1811) a dcera Marie (5. února 1816), obě v domě jejího bratra. Zatím se mi nepodařilo zjistit, že by se provdala, nic tomu ovšem ani nenaznačuje.

Josef se pravděpodobně v roce 1810 nebo 1811 oženil v Kalubicích s Barborou Pavlíčkovou, která se narodila 14.června 1790 v kalubické sedlácké rodině. Jejich prvním dítětem byla dcera Marie, narozená 5. září 1811. Nedožila se asi ani čtyř let, protože 20. července 1815 byla jejich další dcera pojmenována také Marie.
Druhým dítětem byl syn Josef, narozený 1. září 1812. I ten zemřel v raném dětství, již 3. ledna 1815.
Pravděpodobně mezi roky 1812 a 1815 se narodila dcera Anna, která se pak 28. listopadu 1843 provdala v Bukové za Jana Kuníka.

Posledním zatím zjištěným dítětem byl syn Jan, nejstarší přeživší syn této rodiny. Ten se narodil v Bukové 4 3. listopadu 1817. 7. července 1846 se oženil s Barborou Sládkovou, narozenou 23. listopadu 1834 v Městečku u Křivoklátu. Zůstal i se svou manželkou na statečku v Bukové, kde na svět přivedli spolu celkem devět dětí.

Nejstarším dítětem byla dcera Antonie, která se narodila dva roky po svatbě, 29. května 1848. Zemřela ještě v dětském věku, protože v roce 1864 se narodila další dcera, pokřtěná stejným jménem.
Dále se narodila dcera Anna, 25.7.1850. Ani ona se nedožila dospělosti, zemřela před rokem 1855, kdy byla stejným jménem pokřtěna další dívka.
Třetí dcera, Marie, narozená 22. prosince 1852. se již dospělosti dožila. V roce 1874, přesněji 24. srpna, se vdala za Františka Trousila, narozeného 18. prosince 1851 rovněž ve Velké Bukové. Narodily se jim minimálně dvě děti, a to syn Václav (16.12.1874) a dcera Anna (28.10.1877).
Jako další následuje opět dcera Anna, ta se narodila 1. července 1855. Bohužel ani ona se nedožila dospělosti, ale zemřela 13. dubna 1869.

Dalším dítětem byl mrtvě narozený syn (18.5.1857), poté následoval další syn, František, narozený 11. října 1858, ovšem zemřel asi po půl roce života, 30. dubna 1859.
5. listopadu 1860 se narodil můj prapradědeček Františk Martin Větrovec.
Po něm následoval další syn, Václav, narozený 30. srpna 1862, který zemřel 4.3.1863, tedy se opět nedožil ani jednoho roku.
Posledním dítětem je dcera Anna, narozená 30.5.1864, která zemřel 20. listopadu toho samého roku.

Z celé rodiny se tedy dospělosti dožily dvě děti. Z devíti. To je celkem odstrašující příklad dětské úmrtnosti v této době. A věřte, že mi při zkoumání matrik nebylo zrovna do smíchu.

Jak jsem již napsala, můj prapradědeček František Martin se narodil 5. listopadu 1860. Ani on se nedožil příliš vysokého věku. Zemřel ve svých 23 letech, 13. května 1884, na chrlení krve, tedy pravděpodobně na tuberkulozu.

Stačil se i přes svůj nízký věk oženit, a to s Cecilií Somolovou, narozenou 5. dubna 1860 v Lubné. V té době již sloužil ve vechtrovně v Lubné, číslo domu 83. Měli spolu dvě děti, syna Ferdinanda, mého pradědečka, který se narodil 31.5.1883, a dceru Marii, narozenou 13. srpna 1884, byla tedy pohrobek.
František měl i jedno přiznané nemanželské dítě, syna Antonína, narozeného 3.3.1881. Jeho matkou byla Anna Holopírková, se kterou se ovšem neoženil, ačkoli se k dítěti přiznal. Je možné, že důvodem byla i smrt Antonína pouhé čtyři dny po narození.

Nedávno se mi na základě stránek ozvala moje prasestřenice Soňa - naši dědové byli bratři. A ta mi poskytla moc zajímavý pramen k rodovým dějinám - rodné a oddací listy, které byly vydány za 2. světové války kvůli prokázání nežidovského původu rodiny. Tady jsou dva z nich - rodný list Františka Větrovce a Cecilie Somolové.