![]() |
Texty pro procvičení čtení Ráda bych tu časem vytvořila jakýsi souhrn textů z nejrůznějších období české historie, které vám pomůžou naučit se číst, případně procvičovat si čtení, které jste už třeba trochu zapomněli. Texty budou rozlišené podle časového zařazení, tj. mezi texty pro 19. století najdete jak kurent, tak i dnes již běžně čitelné zápisy, které budou pro ty opravdové začátečníky, aby věděli, na co mohou v archivech narazit. Zatím tady toho moc nebude (ostatně, jako obvykle, že? ;o)), musím dokumenty, které mám k dispozici, naskenovat. Jedná se většinou o materiály, které čteme ve škole, tzn. nedotýkají se nijak mé rodiny. V některých případech ale půjde i o rodinné zápisy (např. matriky a podobně). Je možné, že se tam občas vyskytne i chyba - jsem taky jenom člověk.. A každý je omylný. Pokud tam nějakou chybu najdete, dejte mi vědět - chybami se člověk učí. Pro ty, kteří se zatím se čtením nesetkali, jsem připravila tabulky kurentní abecedy plus několik rad, jak se poprat s matrikami, když je člověk vidí poprvé. Každý text (resp. texty) mají svou samostatnou stránku, na které najdete nějaké podrobnosti k textu, odkaz na kopii a přepis.
Pokusím se sestavit takový malý návod pro začátečníky, jak se vlastně vyznat v archivech... Nejsem si jistá, jestli to bude přesné pro každý archiv, vycházím především ze svých zkušeností se SOA Praha a MZA Brno. První věc, kterou by měl udělat každý, kdo se rozhodl pátrat po svém původu, je shromáždění potřebných dostupných dokumentů - jsou to především rodné, oddací a úmrtní listy a oznámení. Nejpravděpodobněji se vám podaří získat rodné listy rodičů, v některých případech pak i rodné listy prarodičů, dále pak oddací listy rodičů i prarodičů. Velice užitečné je navštívit hřbitovy v rodných obcích vašich prarodičů, kde je možné na náhrobcích nalézt někdy pozoruhodné množství informací o pohřbených. Nepřekonatelným pramenem v poznávání historie rodiny jsou příbuzní - čím starší, tím lepší.. Při vhodně zvolených otázkách vám toho povědí víc, než by si sami mysleli :o))) A nebojte se, že byste se neměli na co ptát - stačí pár startovacích otázek, jako co si pamatují z války, o svých prarodičích, o lidech v sousedství.. Pak vás budou otázky napadat samy od sebe. Když se vám podaří vytvořit ten první strom (tedy vy - rodiče - prarodiče - praprarodiče), bývá často nejvyšší čas se vypravit do archivu. V některých případech ovšem ještě musíte navštívit nebo jinak zkontaktovat matriky v místě, odkud vaši předkové pocházeli - to v případě, že jsou např. praprarodiče zapsaní v tzv. živé matrice. Co je to živá matrika? To je matrika, kde jsou zapsaní žijící lidé. Sice je pravidlo, že matriky pocházející z doby před rokem 1915 by měly být v archivech, bohužel je to stále ještě utopií, neboť spousta zápisů starších roku 1915 je v matrikách, kde jsou i zápisy mladší, tudíž v podstatě badateli nepřístupné. Každý badatel se bude zřejmě zpočátku snažit o vývod z předků - bude tedy postupovat od sebe do minulosti a bude hledat všechny své přímé předky (tedy všechny ty prapraprapra...). Pokud tedy máme dostatek výchozích bodů pro návštěvu archivu, s chutí do toho... U mě tyto výchozí body představovaly následující informace: První návštěva v archivu První návštěva v archivu představuje pro leckoho dost velkého strašáka. Je i není proč o ní takhle smýšlet. Na jednu stranu se dostáváte do neznámého prostředí, nevíte, co vás může čekat.. Na stranu druhou - budete přece pátrat po svých vlastních předcích, jejich osudech a rodinách. Jak se na návštěvu v archivu připravit? Pokud máte problémy se čtením, zkuste kouknout na Texty k procvičování čtení - najdete tam nejen různé texty, na kterých si čtení můžete procvičit, ale především pro vás jistě užitečné tabulky s písmem, které se vám budou v archivu hodit. Člověk se z nich může naučit základní (tedy krasopisný) vzhled jednotlivých písmen - když se naučíte, jak vypadá krasopis, jistě vám pak půjde lépe čtení toho nekrasopisného textu, se kterým se setkáte častěji. Další užitečnou pomůckou je mapa oblasti, ve které se vaše rodina pohybovala. Někdy se stává, že se rodina nikdy nevystěhovala z jedné vesnice, ale není to zas tak obvyklý případ, jak by se možná mohlo zdát. V archivech mapy jsou, ale zastaralé a občas takřka nečitelné. Co si sebou do archivu vzít? Navíc dnes už je možnost v archivech fotit digitálním fotoaparátem bez blesku. Mnozí si tak usnadňují práci, protože matriky (a případně i jiné zápisy) si nafotí a pak je luští v klidu domova. I já se chystám něco podobného podniknout, čím dřív, tím líp. Co všechno se vlastně dá v archivech najít? Dále se v archivech dají najít staré pozemkové knihy, knihy svatebních smluv, fondy velkostatků jako takové a další a další prameny. S těmi se postupně seznámíte sami, protože když se dostanete až k těmto pramenům, rozhodně se o vás nedá říci, že byste byli začátečníci. V té době již budete mít mnoho načteného, nastudovaného apod. Jak postupovat? Na matriku, kterou jste si vybrali, vypíšete žádanku. V každém archivu je žádanka trochu jiná, někde stačí říci číslo knihy nebo mikrofilmu (Plzeň, Třeboň), jinde musíte vyplint předtištěný lístek, na který uvedete farnost a číslo knihy (Praha) nebo jen číslo fondu a knihy (Brno). Poté, co tuto žádanku (nebo ústní žádost) předložíte archiváři, bude chvíli trvat, než vám matriky vydají. Doporučuji si v těchto volných chvílích např. opsat seznamy matričních knih pro farnosti, které vás zajímají, prostudovat mapu farností umístěnou v badatelně (lépe se seznámíte s okolím "vaší" farnosti, nebudete pak zmateně pátrat, kde že je ta vesnice, ze které pocházela praprababička apod.). Poté, co dostanete matriku nebo mikrofilm, nezbývá, než se pustit do vlastního bádání v těchto cenných historických pramenech. Matriku si prohlédněte (jakým stylem je vedena, jakým písmem je psána, kolik vesnic je uvedeno v jedné matrice, kolik farářů se vystřídalo v průběhu psaní jedné matriky...). Z matrik si doporučuji vypisovat všechny osoby s příjmením, o které se zajímáte. Těchto osob může být hodně i málo, někdy žije v obci jen jedna rodina s tímto příjmením. Ale stane se, že ve vsi např. sídlily čtyři rodiny se stejným příjmením, které si byly vzájemně příbuzné, ale jejich společný předek se vyskytuje např. v polovině 18. století. Díky tomuto pečlivému zapisování si vytváříte základ na rozrod, do kterého se určitě budete chtít jednou pustit... Takže s chutí do toho a půl je hotovo, jak se říká... Po první návštěvě archivu... Máte přehršel údajů, které se snažíte dát dohromady? A nevíte, co s nimi? Jestliže čtete tyto stránky, máte velice pravděpodobně k dispozici počítač. Asi nejlepší je stáhnout si jeden z mnoho genealogickým programů, které nabízejí různé internetové stránky. Já osobně používám Personal Ancestral File (PAF), který vytvořili mormoni. Tento program je ke stažení na stránkách http://www.familysearch.org. Bohužel k němu není v současnoti dostupná čeština (nebo o tom alespoň nevím), je pouze v angličtině. Uspořádejte si jednotlivé rodiny, pokud máte jakékoli nejasnosti - zapište si je. Piště si v podstatě vše, co vás napadne - poznámky mohou velmi pomoci v bádání, protože vám ujasní nejasnosti, upřesní nepřesnosti apod. Dokonce už jen proto, že si zapíšete poznámku, můžete předem vyřešit problém, který by mohl v budoucnu nastat. Odpovědi na otázky se hledají mnohem lépe, když ony otázky znáte, když si promyslíte, jakým způsobem na ně najít odpověď, než když je teprve vymýšlíte přímo v archivu. Pak zabrouzdejte na stránky RodClanu a podívejte se, zda někdo nehledá osoby se stejným příjmením ve stejné oblasti. Nemusí se nutně jednat o stejnou obec, to není podmínkou. I když žije ona rodina ve vzdálené vsi, přesto se může jednat o příbuzenstvo. Nebuďte zbytečně stydliví - už to, že člověk napsal toto příjmení na RodClan, znamená, že se snaží najít další osoby, které mají toto příjmení ve svém rodokmenu. Nikdy nevíte, kdo všechno může být váš příbuzný. Takže to prostě zkuste. |